Vojenské mapy Brna a okolí 1 : 14 400 z let 1835 až 1872

Název mapy

Mapa okolí Brna 1 : 14 400, resp. jednotlivé exempláře jejích pěti vydání, je v institucionálních i soukromých sbírkách uložena pod různými názvy - Umgebung von Brünn und Turas (Okolí Brna a Tuřan), Karte der Umgegend von Brünn und Turas, Positions Aufnahme in der Umgegend von Brünn und Turas, případně jen jako Umgebung von Brünn nebo dokonce Umgebungen von Turas. Takováto pestrost názvů téhož díla vychází z toho, že mapa se prodávala jako volné listy a podle dobové zvyklosti si ji uživatelé teprve dodatečně u knihaře nechali adjustovat na plátno a vyhotovit k ní kartonové pouzdro. Název, který se pak na takovém pouzdře objevil, byl tak nejspíš výsledkem dohody konkrétního zákazníka s knihařem.

Důvod vzniku

Další zajímavou otázkou je, z jakého důvodu se do názvu mapy okolí Brna dostaly Tuřany, v té době obec s přibližně šesti sty obyvateli. Vysvětlení má svůj kořen mnoho desítek let před vznikem prvního vydání mapy. Od roku 1777 se totiž na tuřanských pláních konávala rozsáhlá cvičení vojska (tzv. manévry), často za účasti panovníka a až desítek tisíc vojáků, jak můžeme vidět na vyobrazení zachycujícím tuřanské manévry v září roku 1834. Již od počátku sice byly pro účely vojenských cvičení vydávány topografické mapy, avšak s menším územním rozsahem. Potřeba vhodných map, jež by mohlo vojsko při manévrech využívat, spolu s nutností mít podrobné mapy okolí města Brna, které bylo tehdy strategickou pevností, vedla ve 30. letech 19. století k vydání nové tištěné mapy v měřítku 1 : 14 400. Mapa byla reprodukována kamenotiskem v Topograficko-litografickém ústavu ve Vídni. Naposledy proběhly manévry u Tuřan roku 1862, přesto pak byla mapa ještě jednou aktualizována pro poslední vydání roku 1872.

Měřítko mapy

Z dnešního pohledu neobvyklé je také již zmíněné měřítko mapy – 1 : 14 400. Toto číslo nebylo zvoleno náhodně, ale vychází z tehdy používané sáhové míry, a to tak, aby jeden rakouský palec (2,634 cm) na mapě odpovídal 200 vídeňských sáhů (200 × 1,896 m) ve skutečnosti. Toto měřítko je dvojnásobkem měřítka II. vojenského mapování (1 : 28 800) a pětinou měřítka Stabilního katastru (1 : 2 880). Za vysokou polohovou přesnost mapa vděčí způsobu svého vzniku – podrobné mapy Stabilního katastru byly pomocí pantografu zmenšeny na pětinové měřítko a doplněny o zachycení reliéfu (výškopis) a dále např. o zakreslení některých polních a lesních cest, které byly na mapě Stabilního katastru zachyceny pouze v omezeném rozsahu (tj. pouze tehdy, když vytvářely samostatnou parcelu). Po mapách Stabilního katastru se tedy jedná o nejpodrobnější mapové dílo pro takto velkou část našeho území, v některých ohledech, jak plyne z výše uvedeného, je dokonce informačně bohatší.

Patero vydání

První vydání mapy pochází z roku 1835, další, o kterých dosud víme, jsou pak z let 1839, (cca) 1854, 1864 a 1872. V roce 1835 vyšla mapa pravděpodobně hned ve třech variantách, jež se lišily počtem mapových listů (6, 11 a 15), a tedy i velikostí území, které zahrnovaly (cca 518 až 1297 km2). Rozměr mapových listů činí cca 65 × 63 cm, rozměr seskládaného 15listového vydání tedy představuje úctyhodných 2,6 × 2,5 metru. Uspořádání listů je 3 × 2, resp. 4 × 3, resp. 4 × 4 (u verze 3 × 4 a 4 × 4 s chybějícím pravým horním - tj. severovýchodním - rohem). Absence rohového listu je nejspíše zapříčiněna tím, že území, které by na něm bylo zachyceno (dnešní Přírodní park Říčky), nebylo z vojenského hlediska příliš podstatné. Na existenci vydání o 15 mapových listech můžeme bohužel usuzovat pouze z přehledové mapky přiložené k neúplnému exempláři mapy ze sbírek PřF UK. Dotyčné čtyři mapové listy (označené f, g, h a i), tvořící podle přehledky jižní část mapy, v něm však chybějí. Žádný jiný exemplář 15listového vydání nám není znám. Vzhledem k tomu, že jednotlivé listy mapy byly vydávány postupně, je dokonce možné, že ač pro 15listovou mapu byla vytištěna přehledová mapa, k samotnému vydání 4 listů jižního okraje mapy nakonec nedošlo. Hojnější jsou exempláře o 6, resp. 9 listech, které nalezneme v několika soukromých a institucionálních sbírkách na území ČR (MZK, MZM, PřF MU) i v zahraničí (Rakouská národní knihovna), další neúplné exempláře či jednotlivé listy i jinde (ÚAZK, PřF UK).

S vydáními z let 1839 a 1854 (ani neúplnými) jsme se v institucionálních sbírkách zatím nesetkali. Katalog Britské knihovny (dříve Knihovna Britského muzea) uvádí 11listové vydání z roku 1864. Kompletní 11listové vydání z roku 1872 pak nalezneme např. ve Švédském národním archivu, Španělské královské knihovně a v Britské knihovně, v českých institucionálních sbírkách se nachází pouze několik jednotlivých listů (PřF MU). Velmi pravděpodobně budou některá vydání mapy také v rakouském Kriegsarchivu, který však nemá na webu dostupný příslušný inventář, takže tuto domněnku bude teprve zapotřebí ověřit. Zdá se pravděpodobné, že tiskové desky byly pro každé vydání vytvářeny nově, neboť kresba mapy se v detailech liší i na místech, kde mapu nebylo zapotřebí aktualizovat. Všechny exempláře map publikované na tomto webu pocházejí ze soukromé sbírky.

Na obrázku vpravo je dobová nabídka mapy v Oesterreichische militärische Zeitschrift z roku 1839. Úřady či vojenské posádky mapu zřejmě nezřídka nakupovaly i ve větším množství, čemuž nasvědčuje nabídka dvanácté mapy (resp. mapového listu) zdarma k zakoupeným jedenácti celým mapám (resp. jedenácti stejným listům). Jistě stojí za povšimnutí, že ač samotné II. vojenské mapování bylo tajné, tuto tištěnou mapu šlo zakoupit v obchodě Artaria ve Vídni, případně u J. Meinerse v Miláně. Prodejní cena jednoho mapového listu v roce 1839 byla 1 zlatý, u posledního vydání mapy v roce 1872 pak už pouze 40 krejcarů.